Strategie pro evropské letectví

Letectví je důležitým odvětvím ekonomiky Evropské unie a má tudíž své místo v jejím regulatorním prostředí. Je jedním z hnacích motorů hospodářského růstu, tvorby pracovních míst i obchodu. Přímo zaměstnává v rámci Unie 1,4 až 2 miliony osob, celkově však zajišťuje 4,8 až 5,5 milionů pracovních míst a k HDP EU přispívá částkou 110 miliard eur. I přesto čelí v současné době novým výzvám, mezi něž patří třeba rostoucí konkurence ze třetích zemí, nedostatečná kapacita i otázky bezpečnosti a nových technologií.  

Nejen tyto výzvy se rozhodla řešit Evropská komise návrhem strategie pro evropské letectví, který představila 7. prosince 2015. Místopředseda Evropského parlamentu Pavel Telička se stal zpravodajem parlamentní zprávy, která na její návrh reaguje. Komise se zaměřila na tři základní priority:

Telička ve své zprávě vyjádřil souhlas s cíli strategie a očekávání, že dojde k včasné realizaci opatření z ní vyplývajících. Sám se pak zaměřil především na témata, která Komise vynechala, nebo je řešila nedostatečně. Některé z úvah rozpracoval v návaznosti na pracovní cestu Výboru Evropské unie pro dopravu a cestovní ruch (TRAN) do Kanady, jež se uskutečnila v květnu roku 2016. Během ní se setkal se zástupci Mezinárodní organizace pro letectví, leteckého průmyslu a bezpečnostních orgánů. 

Ve své zprávě přichází Telička se sedmi základními návrhy, které je zapotřebí řešit. Jedná se o:

Další vývoj evropského letového modelu 

Evropská unie by se měla zabývat problémem stávajících odlišných vnitrostátních postupů (například rozdílné daně, odvody apod.). Ty totiž brání správnému fungování jednotného trhu EU v oblasti letecké dopravy. Evropské letectví má potenciál poskytnout jedinečný a konkurenceschopný model, který by nebyl založený na protekcionismu. Doposud existuje mnoho faktorů, které brání růstu ve vzduchu i na zemi. Problémem může být nedostatečná kapacita a nadměrné využívání infrastruktury, problematika odlišných poskytovatelů letových navigačních služeb i omezené investice. 

Transevropská dálnice na nebi  

Zpráva zdůrazňuje, že by mělo dojít ke zřízení Jednotné evropské letové informační oblasti pro horní vzdušný prostor (EUIR), která by umožnila postupné vytvoření transevropské dálnice na nebi. To by mělo představovat další krok k dokončení jednotného evropského nebe a přispět k nákladově efektivnímu řízení vzdušného prostoru EU. Proto vyzývá členské státy, aby neprodleně dokončily funkční bloky vzdušného prostoru, jejichž cílem je usnadnit další pokrok při vytváření jednotného evropského trhu. Zpráva také zdůrazňuje, že by mělo letectví v plné míře využívat výhod evropských satelitních technologií, jako jsou EGNOS a Galileo. Ty totiž umožní bezpečnější a účinnější navigaci a přibližovací manévry. Vyzývá také ke kompletnímu zavedení projektu výzkumu uspořádání letového provozu jednotného evropského nebe (SESAR), pro který by měl být vyčleněn zvláštní a ambiciózní rozpočet. 

Konektivita a vytvoření indexu propojení 

V propojenosti mezi jednotlivými regiony EU existují nedostatky - tzv. connectivity gaps, které jsou charakterizovány nižším počtem propojení mezi určitými oblastmi. Cílem nového indexu propojení by mělo být zohlednění skutečných hodnot konkrétních tras. V úvahu by se při tom neměla brát jen obvyklá kritéria, jako jsou počty cestujících, frekvence letů či kvalita spojení, ale rovněž čas, cenová dostupnost a náklady na životní prostředí. 

Podpora multimodality 

Mělo by dojít k vyřešení problémů odpovědnosti a práv cestujících tím, že se najdou možnosti, jak zajistit kontinuitu služeb na cestách. Týkat se to může třeba přepravy zavazadel i bezpečnostních postupů. Zajištěno by mělo být rychlé, účinné a uživatelsky přívětivé propojení mezi jednotlivými prostředky veřejné dopravy a letištní infrastrukturou.  Telička ve zprávě vyjadřuje rovněž politování nad tím, že jsou tyto multimodální iniciativy v Evropě roztříštěné a jejich počet je jen omezený. Je podle něj potřeba nabízet bezbariérová řešení a poskytovat informace v reálném čase a nabízet integrované služby, jako jsou například integrované jízdenky. 

Vytváření příznivého prostředí pro inteligentní investice 

Letectví vyžaduje dlouhodobě velké investice a infrastrukturu. Proto by se z něho mělo stát strategické odvětví pro investice veřejného i soukromého sektoru, a to tím, že stanoví dlouhodobé cíle a poskytne pobídky inteligentním iniciativám. 

Vytváření enviromentálních cílů 

Celkový letecký rámec by měl směřovat ke snižování emisí CO2 a skleníkových plynů. Cílem by mělo být vytváření alternativních paliv a lehčích letadel, ale také dodržování mezinárodních dohod. Je nutné se zaměřit rovněž na celkovou činnost letišť. Telička ve zprávě zastává názor, že by měly být podporovány další iniciativy zaměřené na zvýšení enviromentální kapacity a snížení emisí a hluku z provozních činností z letišť, na letišti nebo v rámci letišť. 

Zlepšování bezpečnosti 

Bezpečnostní výzvy v budoucnu stále porostou, což si žádá okamžitý přechod na přístup, jenž by více vycházel z rizik a ze zpravodajských informací, které by měly členské státy mezi sebou systematicky sdílet. Letectví musí přejít na bezpečnostní systém, který bude reaktivnější, zlepší bezpečnost na letištích a umožní přizpůsobovat se měnícím se hrozbám, aniž by bylo třeba neustále reagovat pomocí nových opatření. Přitom by ale mělo být zajištěno, aby nedocházelo k nadměrné zátěži cestujících v letecké dopravě

Evropský parlament 

Evropský parlament Teličkovu zprávu přijal. Pro hlasovalo 397 poslanců, 99 bylo proti a 49 se hlasování nezúčastnilo. Podle Parlamentu by Komise měla rozjet jednání o smlouvách v oblasti letectví se zeměmi třetího světa. Ty musí být podmíněny vysokými bezpečnostnímu a sociálními standardy i odpovídajícími pracovními podmínkami. Měla by rovněž zajistit rovný přístup a totožné vlastnické podmínky. Zároveň ji vyzval, aby založila EUIR. 

Kompletní usnesení Evropského parlamentu o strategii pro evropské letectví naleznete v příloze. Více informací naleznete také zde