Země západního Balkánu se mohou přiblížit členství v EU. Musí ale zintenzivnit přípravu a pracovat na reformách, řekl Telička během kulatého stolu

Jaké jsou vyhlídky zemí západního Balkánu na připojení k Evropské unii? Na to se zaměřily kulaté stoly pořádané frakcí ALDE, které probíhaly 11. a 12. dubna v Bruselu. Akce se zúčastnil také místopředseda Evropského parlamentu Pavel Telička, který se stal moderátorem jednoho ze dvou bloků. 

Akce byla koncipována jako diskuze o vyhlídkách připojení zemí západního Balkánu k EU. Přestože se zaměřovala především na dopravu, účastníci diskutovali také o obecnějších záležitostech, které by měly západnímu Balkánu pomoci. “Tyto státy mají nyní výjimečnou příležitost dostat se blíže k tomu, aby se staly členy EU. Jedná se ale rovněž o náš strategický zájem. Aby byly tyto snahy úspěšné, je nutné, aby země západního Balkánu zintenzivnily přípravu a pokročily ve zvládání svých ‘domácích úloh’. Musí totiž dokázat, že to myslí se smysluplnými reformami vážně,” řekl během panelu Telička, který zároveň tyto státy upozornil, že touha po jejich připojení není u západních zemí EU příliš veliká, o to víc musí prokázat svůj zájem a schopnost jednat. Za kontraproduktivní považuje některé smíšené signály. Je logické, že tyto země budou také obchodovat a spolupracovat s východními sousedy, nesmí to však být v rozporu se společnou strategií s EU.

Evropská komise vydala začátkem února Věrohodnou perspektivu rozšiřování a posílení angažovanosti EU vůči zemím západního Balkánu. V ní sděluje, že je EU otevřena možnosti dalších přístoupení, pokud země splní nutná kritéria. A je zároveň připravena pomoci státům západního Balkánu na cestě k jejich naplnění. I současné bulharské předsednictví se zavázalo k tomu, že tento region přivede blíže k EU. V současné době však není ještě žádný z kandidátů připravený. Nicméně se Srbskem a Černou Horou již probíhají přístupová jednání, Komise je rovněž přichystána zahájit tato jednání s Albánií a Makedonií. Kandidáty mohou být rovněž Bosna a Hercegovina a Kosovo. 

Ač tyto země ušly od devadesátých let dlouhou cestu a dokázaly se postupně vyrovnat jak s nutnými reformami, tak s odkazem válečných konfliktů, stále kritéria vstupu nesplňují. Proto musí nyní zdvojnásobit své úsilí, projít si důležitými reformami a završit svou politickou, ekonomickou i sociální proměnu. Zaměřit se přitom musí především na tři oblasti - posílení role právního státu, zvýšení své konkurenceschopnosti a ukončení trvajících bilaterální konfliktů. 

Dodnes se v regionu západního Balkánu zřetelně projevuje organizovaný zločin a korupce na všech vládních i administrativních úrovních a objevují se silné politické zásahy do vlastnictví médií. Dochází zde k obchodování s lidmi, drogami, zbraněmi a přetrvává hrozba kriminální infiltrace do politických a ekonomických systému. Státy tak musí zajistit nezávislost, kvalitu i efektivitu právního systému, zbavit se korupce a nastavit vhodný rámec pro její předcházení. 

Region je v současné době také nekonkurenceschopný, přestože má velký ekonomický potenciál. Země musí projevit více snahy k tomu, aby zvedly svou konkurenceschopnost a zmenšily vysokou míru nezaměstnanosti, která se týká především mladých lidí. Komise zároveň požaduje vyřešení všech konfliktů se sousedními státy, jelikož nemůže akceptovat jejich přenesení na své území, jelikož by to mohlo znamenat nestabilitu. Důležitým je rovněž fakt, že přistoupení k EU je volbou. Proto ho musí doprovázet jak společenský, tak politický konsenzus. 

Co se týče dopravy, během debaty mnoho mluvčích zdůrazňovalo, že země západního Balkánu podstatně zaostávají rovněž v dopravní infrastruktuře. Investice do dopravy jsou jen velmi malé a spojení mezi zeměmi téměř neexistující. Důležité bude rovněž vyřešit administrativní bariéry na hranicích s ohledem na integrované silniční cesty a železniční operátory. EU v tomto směru již pracuje na tom, aby jim svými investicemi pomohla. Západobalkánské země zároveň uzavřely smlouvu o dopravě za účelem integrovat region pro dopravní trh EU. Toto jejich rozhodnutí Telička vítá. Telička také zdůraznil, že postupné rozšíření transevropských sítí do zemí regionu je příležitostí nejen integraci urychlit a přispět k rozvoji regionu, ale úsilí uvedených zemí v oblasti dopravy bude dalším měřítkem, podle kterého bude jejich připravenost na členství hodnocena.

Sdílet