Evropský parlament vyzývá k důslednému posouzení dopadů změn letního a zimního času

Poslední den svého únorového plenárního zasedání diskutovali a hlasovali poslanci Evropského parlamentu o možném rušení letního času. Evropskou komisi vyzvali k důkladnému posouzení stávající směrnice.

Pro pozměňovací návrh, který vyzývá Evropskou komisi k tomu, aby udělala zevrubnou dopadovou studii a na základě jejích výsledků pak přistoupila k možné úpravě směrnice, hlasoval ve čtvrtek 8. února také místopředseda Evropského parlamentu Pavel Telička.

“Existují studie, které ukazují, že letní čas nemá ty pozitivní důsledky, které by měl mít, ale má především negativní dopady na zdraví lidí,” zdůvodnil Telička svou volbu, “na druhou stranu existují i studie, které ukazují opak. Proto je nutné provést důkladné posouzení dopadů, které změny času mají. A až na základě výsledků postupovat dále.” 

Čísla například ukazují, že se v týdnu po změně času zvedá nehodovost o více než 30 procent. Příčinami jsou poruchy spánku a z nich plynoucí problémy s koncentrací. Pro sektory s prací na směny způsobují změny času administrativní problémy. Ty se týkají rovněž dopravního sektoru, a to nejen ty administrativní, ale rovněž z hlediska nákladů. V zemědělském sektoru pak vede ke ztrátě příjmů, kterou způsobuje redukce produkce mléka o více než 10 procent. Změna času totiž neovlivňuje jen lidi, ale také zvířata. 

Stávající směrnice o úpravě letního času vstoupila v platnost v roce 2001. Změny letního a zimního času ale fungovaly již od první světové války, nicméně pro zefektivnění fungování vnitřního trhu bylo zapotřebí, aby docházelo k přidání a odebrání hodiny ve všech členských státech ve stejnou dobu.

 

Sdílet