Rusko zasahuje do demokratických režimů evropských zemí. EU na to musí odpovědět, požadují signatáři Pražské deklarace

Již více než 65 osobností z 21 zemí Evropy i Ameriky podepsalo veřejný dopis určený evropským lídrům zahraniční politiky. Varují v něm proti nepřátelským praktikám Ruska a apelují na podniknutí několika kroků, které by mohly podobným bezprecedentním praktikám zamezit. Takzvanou Pražskou deklaraci podepsal rovněž místopředseda Evropského parlamentu Pavel Telička. 

“Agresivní akce Ruské federace jsou v období po Studené válce bezprecedentní. Více než 10 tisíc Ukrajinců bylo zabito během obrany své země proti ruské invazi, v rámci níž došlo k první silové anexi území v Evropě od druhé světové války. Stále rovněž přetrvává násilí na hranicích a ve vzdušném prostředí, přepadávání zahraničních občanů, uplácení politiků, přímé financování a logistická podpora extrémistických a paravojenských skupin, nepřátelské zasahování do demokratických voleb a nepřetržité kybernetické útoky,” zní úvod Pražské deklarace, za níž stojí český think-tank Evropské hodnoty. 

“Vladimir Putin se rozhodl zastrašovat a obtěžovat demokracie a velká část západních politiků si to doposud neuvědomila. Všechny odpovědi západního světa jsou limitované a slabé,” pokračuje deklarace. Jejími adresáty jsou lídři zahraniční politiky, mezi nimiž nechybí ani vysoká představitelka Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Federica Mogherini. Kromě Pavla Teličky se pod text podepsal také bývalý předseda rádia Svobodná Evropa Gedmin Jeffrey, jeden z iniciátorů takzvaného Magnitského aktu Bill Browder a další poslanci Evropského parlamentu. 

“Existují jasné důkazy toho, že Rusko neustále zasahuje do demokratických režimů nejen evropských zemí. Ať už se jedná o špionáž, korupci, organizovaný zločin či obrovskou dezinformační kampaň,” vyjádřil se k problematice Pavel Telička, “Spojené státy již proti Rusku zahájily vyšetřování a zavedly sankce, odpovědi EU jsou ale stále velmi slabé. Zcela úmyslně je již několik let Komisí zdržováno hlasování o sankcích pro lidi na takzvaném Magnitského seznamu. Přitom se jedná o osoby, které měly úmyslně způsobit smrt ruského advokáta Sergeje Magnitského, jenž přišel na rozsáhlé korupční podvody u vysokých funkcionářů.” Navíc existují jasné důkazy o tom, že ruské síly zasahovaly do nizozemského a britského referenda i do francouzských a německých voleb. Nejčerstvějším případem je pak referendum v Katalánsku. 

Deklarace přichází se sedmi kroky, které by měly být učiněny ve vztahu k těmto ruským hrozbám. Zaprvé by si měli političtí lídři konečně uvědomit hrozbu, která z Ruska přichází. Mělo by rovněž dojít k prošetření a odhalení nepřátelských aktivit na národních úrovních a k výzkumu toho, co se Rusku již podařilo pomocí nich dosáhnout. Měla by být rovněž posílena moc jediného expertního orgánu EU The East STRATCOM Task Force, jehož kapacita se musí alespoň ztrojnásobit. Nutné je podle signatářů rovněž agresora politicky konfrontovat, vytvořit skupinu ze stejně smýšlejících států EU a NATO a šířit povědomí o ruské hrozbě také mimo specializovanou komunitu. 

“Rusko se neustále snaží oslabovat demokratické systémy v Evropě. Proto je nutné, abychom jeho nepřátelské praktiky začali řešit a adekvátně na ně odpověděli. Tím, že mlčíme, Rusko ještě více povzbuzujeme v jeho škodlivém jednání,” dodal Telička. 

 

Sdílet