Na Moravě nejen o víně. Telička se během Valtického vinobraní setkal s vinaři a zemědělci

Za vinaři a zemědělci dorazil na jižní Moravu v sobotu 7. října místopředseda Evropského parlamentu Pavel Telička. Během Valtického vinobraní s nimi debatoval o problémech, které je trápí, i o budoucím vývoji evropské zemědělské politiky. 

Ranní sobotní setkání uvedl viceprezident Agrární komory ČR Václav Hlaváček. Pak se již slova chopil Pavel Telička, který se v úvodu svého vystoupení věnoval především rozpočtu EU a aspektům, které ho budou ovlivňovat. “V současné době ještě není jasné, jak bude finanční rámec EU do dalších let přesně vypadat. Ovlivňovat ho totiž budou tři zásadní věci - brexit a finanční vyrovnání s Velkou Británií, migrační tok a otázka bezpečnosti i posun potřeb Evropské unie, který reflektuje stále rostoucí poptávku po vědě, výzkumu i inovacích. To jsou všechno záležitosti, které ukrajují z rozpočtu,” vysvětlil.

Věnoval se rovněž postavení České republiky v rámci EU a zdůraznil potřebu hledání spojenců, kteří by pomohli při prosazování jejích minoritních zájmů. “Jsme jednou z těch zemí EU, která se neumí shodnout téměř na ničem. Existují specifické otázky, v nichž je Česká republika v menšině. Příkladem může být třeba zastropování dotací. V takovém případě bychom měli postupovat konstruktivně. My v současné době nic nenavrhujeme, ale jen kritizujeme, aniž bychom přinášeli alternativy. Když nedokážeme vyjít vstříc v jiných oblastech, těžko se nám pak povede vyjednat kompromis v těch, které jsou pro nás důležitější,” pokračoval Telička. 

Po obecnějším úvodu se Telička zaměřil na společnou zemědělskou politiku. “Společná zemědělská politika musí být skutečně společná. Má to být jedná politika se společnými pravidly napříč EU,” řekl a opět se zaměřil na to, jaké země by mohly být našimi spojenci: “Nejsou ve Visegrádské čtyřce, to je další omyl, se kterým mnoho našich politiků žije. My toho v dané oblasti nemáme mnoho společného třeba s Polskem. To je realita. V dnešní době už je toto uskupení navíc mimořádně nespolehlivé.” 

Podle Teličky by se měli zástupci jednotlivých zemědělských organizacích shodnout na prioritách a společně postupovat v prosazování svých zájmů. “Měli byste si vydefinovat přibližně pět klíčových priorit a ty společně prosazovat. Nutné je zaměřit se skutečně na to, co je nejpodstatnější,” poradil přítomným, “důležitou roli bude mít také nový ministr zemědělství, kterým by měl být člověk, jenž se rychle učí, má ostré lokty a který by byl velmi schopným vyjednavačem na evropské úrovni. Ideálně by měl být ze silné koaliční strany. Oblast zemědělství je skutečně oblastí našeho velkého zájmu.” Podle Teličky jsou v zemědělství totiž problémy, které potřebují systémová řešení. Ta by měla vést k tomu, aby byla Česká republika konkurenceschopná na vnitřním trhu. 

Během následné diskuze účastníci debatovali o roli Evropského parlamentu a jeho pravomocích, o dotačním zastropování i o administrativní a daňové zátěži. “Administrativní zátěž je jedna z největších překážek, která na evropské úrovni existuje. Ale v daleko větší míře se objevuje rovněž na národní úrovni, v národních parlamentech,” odpověděl Telička, “podporuji společný daňový základ, jenž by pomohl v boji proti vyhýbání se daňovým povinnostem. Mělo by dojít nejen k redukci daní, ale rovněž ke zrychlování podávání daňových přiznání. Například v Estonsku to zabere jen tři minuty u počítače.” V závěru se diskuze stočila rovněž k dvojí kvalitě potravin a problematické domluvě mezi jednotlivými zemědělci. 

Sdílet