Situace ve Venezuele je natolik vážná, že ji nemůžeme nadále ignorovat, říká Pavel Telička

Jak bude řešit Evropská unie komplikovanou situaci ve Venezuele po ustanovení nového Ústavodárného shromáždění? Po prohlášení, které publikovaly ve středu 2. srpna švýcarské noviny Le Temps, spolupodepsal místopředseda Evropského parlamentu Pavel Telička také otázky, které pokládá Evropský parlament šéfce zahraniční politiky Evropské unie Federice Mogherini. 

Kontroverzní volby do Ústavodárného shromáždění, které proběhly na konci července, odsoudilo mnoho zemí včetně Spojených států. Výsledky voleb neuznává ani Evropská unie. Uvedla to ve svém prohlášení vysoká představitelka Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Federica Mogherini. “Evropská unie a její členské státy hluboce litují rozhodnutí venezuelských autorit uskutečnit 30. července volby do Ústavodárného shromáždění,” uvádí, “okolnosti, za nichž volby probíhaly, vzbuzují další pochybnosti o tom, že je možné, aby Ústavodárné shromáždění efektivně reprezentovalo všechny složky venezuelské společnosti.” Předseda Evropského parlamentu Antonio Tajani již 28. července, tedy ještě před konáním voleb, oznámil, že parlament výsledky neuzná. 

Nové Ústavodárné shromáždění je složeno především z příznivců prezidenta Nicoláse Madura a panují velké obavy kolem toho, že by mohlo převzít pravomoci parlamentu, v němž má v současné době většinu vládní opozice. Ta volby do nového orgánu bojkotovala, prohlásila je za nedemokratické a opět upozornila na neoficiální referendum, v němž před dvěma týdny sedm milionů oprávněných voličů ustavení Ústavodárného shromáždění odmítlo. Opozice chystá další demonstrace, které jsou ve Venezuele na denním pořádku již od dubna tohoto roku. Důvodem je především velká ekonomická krize sužující zemi, jejíž obyvatelé nemají přístup ani k základním potravinám a lékům. Kvůli ozbrojeným zásahům vládních složek byly zabity již desítky lidí. Opozice se obává, že nově ustanovený orgán rozpustí parlament, což opět posílí moc prezidenta Madura, jehož režim ze současného stavu země viní. 

Nejen opozice upozorňuje také na to, že venezuelská vláda uvádí neplatné informace o volební účasti. Venezuelská volební komise po volbách oznámila, že se hlasování zúčastnilo osm milionů oprávněných voličů. Podle opozice byla ale účast méně než poloviční. Zatímco oficiální vládní hlasy hovoří o 41,5 procentech občanů, opozice uvádí pouhých dvanáct procent. Pochybnosti podpořila také firma Smartmatic, která se starala o technickou stránku hlasování. Její výkonný ředitel Antonio Mugica oznámil, že byla účast ve volbách minimálně o milion lidí menší, než uvádí vláda. Opozice také tvrdí, že státní zaměstnanci dostali účast ve volbách příkazem. V opačném případě by jim totiž hrozila ztráta zaměstnání. 

Naléhavou situaci ve Venezuele dokládá také fakt, že byli 1. srpna dva významní opoziční vůdci Leopold López a Antonio Ledezma odvedeni policejními složkami ze svého bytu, kde vykonávali trest domácího vězení. Přestože s velkou pravděpodobností skončili v některém z venezuelských vojenských zařízení, přesné místo není doposud známé. Problémy s vládou nemá jen parlament, ale rovněž soudci nejvyššího soudu. Ti byli totiž jmenování právě opozičním parlamentem 21. července. Maduro je však odmítl přijmout a pohrozil jim, že je nechá všechny zatknout a obstaví  jim majetek. Venezuelský režim tudíž nové soudce neuznal a několik k nich již dokonce skončilo ve vězení. Před pár dny vyhledali ochranu na chilské ambasádě v Caracasu další dva. 

Na naléhavou situaci ve Venezuele a na nutnost ji řešit upozornil Pavel Telička již svým podpisem pod prohlášením, v němž spolu s dalšími mezinárodními politiky vyzývá k akci a uvalení sankcí. V této souvislosti spolupodepsal rovněž psané otázky Federicu Mogherini, jejichž vytvoření inicializovala nizozemská europoslankyně za frakci ALDE Mariete Schaake. Poslanci v nich požadují odpovědi na otázky spojené se zahájení akcí proti autoritářskému režimu. Zajímají se o to, zda je Mogherini kvůli situaci ve Venezuele v kontaktu s ministry zahraničí všech členských států, i o finance a bankovní účty prezidenta Madura a dalších členů jeho režimu. Opět nechybí, stejně jako v dřívějším prohlášení, problematika možných sankcí. 

“Přestože se situaci ve Venezuele nedostává ani zdaleka takové pozornosti, jakou by si zasloužila, rozhodně ji nemůžeme ignorovat. Prezident Maduro přetváří Venezuelu v autoritářský stát, v rámci něhož chce mít neomezené pravomoci. A to bez ohledu na bídu, v níž žije jeho obyvatelstvo, a na desítky úmrtí opozičních demonstrantů,” reaguje Telička mimo jiné na fakt, že mělo jen během nepokojů v den voleb zemřít 17 lidí. “Evropa nesmí zůstat k Venezuele lhostejná a musí hledat řešení, která zaručí, že se vrátí zpět k demokratickým praktikám a že bude dodržovat základní lidská práva. Upozorňování již bylo dost a jak je vidět, tak nikam nevedly. Proto musíme přejít k činům.”

 

Sdílet